Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Bezpečnostní projekty staveb

Typ: Situační prevence
Problematika bezpečnostních projektů staveb aneb Co je levné není vždy kvalitní a bezpečné

Poslední dobou zaznamenáváme množství větších či menších problémů, které se vyskytují v investiční výstavbě z hlediska projektových požadavků na zabezpečení budov. Developeři, kteří zamýšlejí stavět rezidenční lokalitu nebo samostatný objekt, typicky bytový dům, se snaží snižovat náklady.
Na první pohled samozřejmě správná věc, s úsporami ve stavební části se snižuje základní pořizovací hodnota bytové jednotky pro koncového zákazníka, a tím se naopak zvyšuje ekonomický potenciál prodejnosti. Otázka příplatků za nadstandard je v tomto případě mimo hru. Stavební hmoty a materiály jsou jednou částí, kde se v určitých mantinelech dá nákupní cena ovlivnit v závislosti na dodavateli či zprostředkovateli. Další část se ovšem také dá ušetřit na veškerém ostatním vybavení a zařízení. Zde se dostáváme k prvkům, které se dají pořídit ve velice širokém rozpětí ceny i kvality.
Každý takový dům, musí podle současné legislativy splňovat určitá bezpečnostní opatření a musí mít zpracovaný bezpečnostní projekt. Ten obvykle vypracovávají odborníci v oboru, soukromé firmy zabývající se touto problematikou, někdy podle zkušeností samotné projekční kanceláře, architekti. Takový projekt může mít podle složitosti a rozsahu objektu i několik úrovní. Zde vzniká definice, jakým způsobem by měl být daný objekt zabezpečen z hlediska užívání, ochrany proti majetkové trestné činnosti, vandalství, únikových východů, požární bezpečnosti apod. Z tohoto soupisu pak vznikne výčet bezpečnostních prvků a jejich požadovaných vlastností, které mají bezpečnostní projekt budovy realizovat.
 
Tady je většinou zásadní bod zlomu. Požadavek projektu, možnosti investora či developera a vlastní průběh stavebních prací, který bohužel mnohdy dokáže ovlivnit další fáze výstavby.
 
Setkáváme se také s tím, že vícenáklady za špatně spočítanou statiku prodražily betonářské práce na monolitech, což se projevilo na snížení požadavku 3. bezpečnostní třídy (BT) vstupních dveří do bytových jednotek v pozdější fázi. Jelikož se hledalo, na čem ušetřit, co „osekat“. Instalovala se tedy 2. BT dveří, s tím souvisely drobné změny. Tento případ sice není zcela zásadní chybou, pokud koncový uživatel přemýšlející o koupi dostane informaci o tom, že si pořizuje byt se zabezpečením vchodu v této BT. Maximálně zde může vzniknout do budoucna potřeba tohoto uživatele zvýšit BT vchodových dveří. Např. z hlediska výhodnějšího pojištění. Následují ovšem případy, které jsou alarmující.
 
Kostlivci, kteří moc dlouho ve skříni nespí. Tak by se dalo definovat období, které činí často jen několik málo měsíců od kolaudace objektu, ve kterém se projeví nedostatky nebo pochybení, objevené běžným užíváním objektu, tedy s prvními vlastníky nebo nájemci bytů. O co se jedná? Většinou o poddimenzované nebo nevhodné prvky.
 
Častým místem jsou vstupní portály do domu. Například elektromotorické samozavírače, na kterých se „ušetřilo“. Instalovaly se méně výkonné modely a ty v pořádku fungovaly určitou dobu. Ovšem síly, které musí mechanismus takového samozavírače překonávat každodenní činností jsou mnohem větší, než pro jaké byl určen. Dejme tomu, že stavba se zkolauduje v létě a do podzimu vše běží jak má. Pak se ochladí a do hry vstupují klimatické podmínky, které ještě umocňují záporné síly pro otevření.
 
Výsledkem je zničení nebo poškození a nutnost výměny. Vícenáklady, které takto vznikají, jsou opravdu zbytečné. Uživatel sice uplatní reklamaci, která bude kladně vyřízena, ale vše stojí čas, energii i peníze obou stran. Stavební firma, která nestaví pouze jeden objekt, a předávání probíhají postupně celý rok, pak může zažít doslova dominový efekt a dostává se tak do řetězce událostí, kdy musí vznikající vícenáklady řešit okamžitě a hledat úspory i na jiných stavbách, které jsou stále v rozpracovanosti. Tím pádem mají nově vznikající objekty vyšší riziko, že se budou řešit podobné situace, až se byty zaplní uživateli.
 
Další příklady pochybení jsou např. nevhodně zvolené typy dveří, dveřních zámků, uzamykacích systémů, ve společných a průchozích prostorách (z garáží do chodby, sklepy, apod.) a související mechanismy. Dveřní kování, které nesplňuje parametry (u portálových dveří), snadná překonatelnost přístupových systémů z důvodů pořízení levnějších řešení.
 
Lepší je samozřejmě předcházet těmto věcem a konzultovat bezpečnostní projekty, jejich relevanci s někým, kdo má hlavně praktické zkušenosti.
S velkým podílem účasti České republiky, konkrétně ministerstva vnitra, odboru prevence kriminality, vznikla evropská norma ČSN EN 14-383. Tato norma je základním konceptem, jak posuzovat rizikovost objektů z hlediska lokality, způsobů užívání, vlivu okolního prostředí, zabezpečení i samotného řešení stavebního projektu.
 
Cech mechanických zámkových systémů ČR (CZMS) má jako jeden z cílů projektu BEZPEČNÁ ZEMĚ, podporovat rozvoj znalosti této normy, která je zatím stále bohužel ne příliš známá. Zvyšující se poptávka stavebního sektoru po odborných konzultacích, ohledně řešení a návrhů realizace zabezpečení, to jen potvrzuje.
 
Celá záležitost je samozřejmě také otázkou ceny stavebních hmot, výrobních surovin a kvality pracovních sil, tedy tlaku na mzdové náklady. Správné, vhodně zvolené bezpečnostní prvky a prostředky v odpovídající kombinaci ovšem mohou ušetřit paradoxně mnohem více finančních prostředků a času, než snaha o krátkodobé řešení, které může přinést problémy v pozdější době. Bezproblémová práce a žádné reklamace jsou vizitkou žádané občany.
CMZS vám prostřednictvím svých členů pomůže ke správným krokům při realizaci vašich bezpečnostních projektů (viz www.cmzs.cz).
 
 
Ing. Petr Fráz, cechmistr CMZS a JUDr. Tomáš Koníček, odbor prevence kriminality, tel.: 974 833 217, e-mail: tomas.konicek@mvcr.cz

 


Vytvořeno: 29. 3. 2013
Poslední aktualizace: 28. 11. 2017 23:09
Autor: Správce Webu